Bylo to tu zase, poslední léta je to pořád: Nejistý majitel s vycukaným psem. „Dobrý den, teď jsme si přivezli pejska s útulku a museli jsme podepsat, že ho do 14 dnů necháme vykastrovat“
Roztřesená čivava na mě upírá psí pohled. První majitel se k ní nechoval hezky, pak strávila nějaký čas s hromadou jiných nešťastníků v útulku a teď doufá, že kolnečně našla klidné místo. Nene, miláčku: první, co tě na novém místě čeká, na příkaz jediných opravdových milovníků zvířat, je, že tě rozřežeme a vezmeme ti kuličky/vaječníky. Ciť se u nás jako doma!
Primovakcinace nedokončená, To je pro útulek zbytečný výdaj, ale nejde dodělat dohromady s chirurgickým zákrokem. (sic!) Nový majitel ještě ani neví, zda jke zvíře zcela v pořádku, ale hurá do anestézie!
Tak takhle u nás ne. Chirurgický zákrok (kastraci) provádíme až když je zvíře aklimatizované, naočkované, 100% zdravé a pokud si to majitel přeje. Dle mého názoru má celá takováto smlouva podobnou relevanci, jako když si koupíte nové auto a u dealera Vás nutí podepsat, že každý listopad vyměníte gumy a že mají právo to přijet zkontrolovat. Připadá Vám to absurdní?
Pejska vykastrujeme, pokud to budete chtít a nemusíte to podstupovat, pokud nechcete. Pokud svému miláčkovi zajistíte klidný život a šťastný domov, nikdo nemá právo Vám do toho mluvit a my Vám jen přejeme spoustu příjemných společných chvilek. O tom to totiž je.